Armáda dává naději

Tisková zpráva, Praha, 30. 10. 2019

V naší zemi onemocní každoročně stovky lidí včetně malých dětí chorobami krvetvorby. Poslední nadějí pro těžce nemocné jsou dobrovolníci, kteří jsou ochotni darovat krvetvorné buňky. Armáda České republiky, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, Nadace pro transplantace kostní dřeně a Český národní registr dárců dřeně proto spustily projekt Armáda dává naději. Smyslem projektu je najít potenciální dárce kostní dřeně z řad armády i široké veřejnosti. Naději totiž může dát každý.

„Těší nás, že po několika letech znovu obnovujeme spolupráci s Armádou ČR. Jsou to totiž právě vojáci – zdraví, mladí a sportovně založení muži, kteří jsou ideálními dárci kostní dřeně. Navíc, kdo jiný než oni a další příslušníci bezpečnostních složek by měli jít veřejnosti příkladem," uvedl ředitel Českého národního registru dárců dřeně Daniel Pagáč.

Aktuálně je v databázi Českého národního registru dárců dřeně 92 600 dobrovolníků ochotných pomoci (stav ke dnešnímu dni). „Armáda si uvědomuje, že stejně jako naše bezpečnost, ani zdraví není pro všechny samozřejmost. Součástí naší profesní kvalifikace je naše zdraví a fyzická kondice, které nás řadí do pozice vhodných dárců kostní dřeně. My vojáci jsme si toho vědomi a chceme pomáhat. Proto i armáda dává naději,“ vysvětlila brigádní generálka Lenka Šmerdová, poradkyně náčelníka Generálního štábu Armády České republiky.

Darovat krvetvorné buňky lze dvěma způsoby

V současnosti se krvetvorné buňky získávají dvěma způsoby, a to odběrem kostní dřeně z pánevních kostí nebo novější metodou odběrem kmenových buněk z periferní krve. Druhou metodu můžeme přirovnat k darování plazmy, obejde se bez narkózy, procedura trvá několik hodin. Dárce si mezi metodami darování může vybrat.

„Letos v srpnu se nám podařila překročit hranice 90 tisíců dárců zapsaných u nás v registru. I když je to krásné číslo a já jsem za něj nesmírně rád, stále zhruba každý čtvrtý pacient svého dárce nenalezne či jej nalezne příliš pozdě. Proto je třeba počet dobrovolníků zaregistrovaných u nás v databázi neustále rozšiřovat. Naším dlouholetým cílem a snem je počet potenciálních dárců zhruba zdvojnásobit, a to proto, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí," uvedl MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.

Z registrovaných českých dárců podstoupí ročně konfirmační (potvrzující) vyšetření pro konkrétního dárce asi jen 1 % z nich.

Mezi propagátory vstupu do registru patří například olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda, člen ASC Dukla Praha. „Přestože jsem voják a sportovec, tak jehly a stříkačky zrovna moc rád nemám, ale co se týká vstupu do registru dárců dřeně, tak to bylo velmi snadné,“ řekl Svoboda. Stačilo podle něj dát trochu krve. „To málo, co jsem ztratil, jestli se to tak dá vůbec říct, nemůže vůbec vyvážit to, co někomu můžu dát,“ zdůraznil.

Dalším aktivním propagátorem dárcovství je i rotmistr Tomáš Stránský, několikanásobný účastník vojenských misí v Afghánistánu. Přesvědčuje k tomu především rekruty, kteří nastupují na výcvik do Vyškova. Lidé podle něj často nevědí, co vstup do registru znamená a mají z něho strach. Když informace získají, počet zájemců vzrůstá.

1

Rotmistr Tomáš Stránský a nadporučík David Svoboda se snaží již několik let bortit mýty o dárcovství kostní dřeně.

2
3