Jak se dřeň daruje

K darování krvetvorných buněk dospěje jen méně než 1% dobrovolníků, registrovaných v databázi ČNRDD. Vlastnímu darování předchází řada důležitých kroků.

Způsoby darování krvetvorných buněk

Existují dva rovnocenné způsoby, kterými lze od dárce odebrat krvetvorné buňky, vhodné k transplantaci:
• klasickým odsátím dřeně z vnitřku kostí
• historicky novějším způsobem – jejich získáním ze žilní krve procesem, kterému se říká separace (aferéza).

V obou případech jde o darování tzv. kmenových krvetvorných buněk, které po převedení do krve druhého člověka dokáží zaplavat krevním oběhem do svých obvyklých míst v kostní dřeni, usadit se v ní a postupně se začít množit a vyzrávat v celé spektrum normálních krvinek (červených, bílých i krevních destiček).

Za normálních okolností sídlí kmenové krvetvorné buňky téměř výhradně uvnitř kostí – v kostní dřeni, kdežto v krvi je jich velmi málo. Z vnitřku kostí je můžeme získat jednoduchým odsátím jehlami z dutiny kostí v celkové narkóze. Chceme-li je získat přímo z krve, je potřeba je nejdříve namnožit a vyplavit z kostní dřeně do krve pomocí tzv. růstového faktoru, kterému se anglicky říká G-CSF (=Granulocyte Colony Stimulating Factor). Růstové faktory jsou speciální bílkoviny, které jsou tělu vlastní a kterými si každý organismus reguluje normální tvorbu všech krvinek. Dnes se růstové faktory běžně vyrábějí i jako léky pro některá krevní onemocnění. Bezpečnost jejich podání byla už prověřena i u tisíců zdravých lidí. Vyplaví-li se kmenové buňky pomocí růstového faktoru do krve, můžeme je odtud bezpečně oddělit pomocí přístroje, kterému se říká separátor a který se běžně používá na transfuzních stanicích u dárců k odběrům plazmy nebo krevních destiček.

Z hlediska pacienta je někdy výhodnější transplantovat dřeň získanou z kosti, jindy čistý koncentrát kmenových buněk získaný separátorem. Dárce sám má ale právo zvolit způsob, který mu lépe vyhovuje a jeho přání musí být respektováno.